neděle 23. srpna 2015

Dozvuky Eldoráda


Něco málo od samotných účastníků

Tábor 2015 byl mým prvním táborem a s klidným srdcem můžu říct, že to byl ten nejlepší tábor, na který jsem mohla jet. Když jsme vystoupili z autobusu, tak tam bylo krásné ovzduší, chatky byly v lese, což bylo strašně super. Ubytovali jsme se do chatek, které byly taky fajn. Docela jsem se všeho bála, jak to bude probíhat, ale bála jsem se zbytečně.  Za těch 7 dní jsme spolu všichni dohromady měli tolik zážitků, že by to nikdo neřekl. Všichni jsme si tam udělali jednu velkou partu a bavili jsme se až do konce tábora. Nezáleželo na tom, kolik kdo má let, bylo nám to prostě jedno. Takovou bandu lidí byste si mohli přát poznat. Krásně jsme si popovídali, prodrbali všechno co se dalo. Chatka, ve které jsme spali, byla taková drbárnička. Bylo v ní místo pro 4 osoby a nás se tam vlezlo 15. V poledním klidu to bylo vážně super, když jsme mohli být všichni pohromadě. Když bych si měla vybrat nejlepší, nejmilejší a nejkrásnější vzpomínku z tábora, tak je to celý TÁBOR. To spaní pod širákem, opíkaní, zpívání, stezka odvahy, hledaní zlatých valounů, ringo, diskotéky a další různé aktivity byly vážně úžasné. Tohle všechno mi v srdcíčku zůstane nažvdy. Ten týden uplynul neskutečně rychle ... A poslední den byl nejhorší, nastalo loučení ... Klidně řeknu, že když jsem se loučila s holkama, tak mi několik těch slz ukáplo, ale nestydím se za to. Abych to shrnula, děkuju za ten první nejlepší tábor, na kterém jsem s vámi mohla být a děkuju za všechno, co jste pro nás dělali, obrovské poděkování patří vedoucím, kteří byli taky tak úžásní.
(Klára, 14 let, Tovačov)

Letošní tábor byl úplně super, všichni jsme byli jedna velká parta a nezáleželo nám na věku, těch 7 dní bylo nezapomenutelných, moc sem si to s váma užila, škoda jen, že to tak rychle uběhlo. Všechny soutěže a celkový program se mi moc líbil, i všichni vedoucí byli úžasní.  Na tábore jsem s váma už byla podruhé a opět to byla bomba. Areál byl také moc pěkný, ten bazén byl super osvěžení a vodní aerobik s Andy byl ještě lepší.  Škoda jen, že už jet příští rok nemůžu. Mám vás moc ráda a doufám, že se někdy uvidíme.
(Petra, 15 let, Pivín)


Letos jsem s vámi jela už podruhé a na táboře jsem byla mile překvapená, všichni jsme se rychle skamarádili, nejen kluci mezi klukama, ale všichni dohromady. Malí s velkýma, na věku nám tam vůbec nezáleželo. Spoustu nových zážitku, přátel ale i ponaučení. Nebyl tam ani čas na nudu. Teď už můžu zase jen čekat na další rok s vámi, s tou nejlepší společností a báječnými přáteli. Jediné, co mě asi trošku dožralo, bylo to, že jsme mi starší museli jít brzy spát, i když byla diskotéka, Pravá Disco Disco Párty Párty J A že to uplynulo jak voda. Mělo by to bývat déle, ať vás můžeme ještě trochu pozlobit J Mám vás všechny moc ráda a děkuju vám za úžasný týden.
(Tereza, 13 let, Vyškov)

Chcete nám také sdělit, jak jste se měli v Borovině, s jakou se vrátili vaše děti domů? Pište, rádi si přečteme a zveřejníme všechny názory.

sobota 15. srpna 2015

Videa přehledně ke shlédnutí

A opět po roce ožívá i náš youtube kanál, abychom si připomněli tu úžasnou atmosféru, která na táboře panovala počas soutěží, táboráků a jiných aktivit. V průběhu roku budeme určitě přidávat i videa z našich dalších akcí, tudíž nás i nadále sledujte, lajkujte, odebírejte, sdílejte a vzpomínejte na ty skvělé momenty, které jsme spolu prožili. Přeji všem příjemnou podívanou.

Odkaz ZDE

S pozdravem teta Honza

pondělí 10. srpna 2015

Hlavsův potáborový výlev(ka)

  
Tak jsme se šťastně vrátili domů. Všichni jsou jistě plni dojmů a zážitků a je jen na každém z nás, jaké dojmy si odváží. Já plná dojmů jsem. Vždy na tábor odjíždím s pocitem napětí a nervozity, aby vše klaplo jak má, aby se nikomu nic nestalo a my se šťastně vrátili domů. A pak čekám, co se stane, teda vlastně "ať se nestane" :-) Jsou to nervy, to vám povím.

   Letošní týden byl opět úžasný. Počasí bylo fantastické a všichni, kteří se ve městech pařili a zoufali nad dusnem a parnem, nám mohli jen a jen závidět. Celý areál je totiž schovaný v borovicovém háji, takže chatečky byly pěkně ve stínu a i když bylo vedro, nebylo takové, jak by se čekalo. A navíc - v areálu bazén. Nepochopíte! Les, nejbližší civilizace 2,5 km a uprostřed lesa takový luxus! Ale jaký! Voda křišťálová, čisťoučká, vedle i malé brouzdaliště. Takže o zábavu bylo postaráno a my si to užívali, jak se dalo. 

   Když takhle hodnotím, jaký to byl vlastně týden, tak můžu s naprosto klidným srdcem říct, že absolutně pohodový. Letošní skupina dětí byla luxusní a je až neuvěřitelné, že si všichni tak dokonale sedli. Nemuseli jsme řešit žádné nesrovnalosti, nepříjemnosti, žádná dramata. S údivem jsem pozorovala, jak starší pomáhají mladším a to naprosto automaticky, bezelstně, nezištně a dokonce rády. Vůbec těm starším nevadilo, že se kolem nich motají ti mladší, s naprostým klidem je nechávali u sebe i ve svém volném čase a dokonce to vypadalo, že jim to ani nevadí :D Ještě teď mám úsměv na tváři, když vidím, jak se malý Kuba D. doslova a do písmene "lepí" na velkého Pavla, ten trpělivě snáší jeho pozornost a vůbec nevadí, že je mezi nimi šestiletý rozdíl. A nebo Vanesska, která se držela velkých holek jako klíště. A ony ji opečovávaly, česaly, dohlížely na ni. Je to fajn, že nám to takhle fungovalo, protože mladší jsou motivováni tím, co už umí starší, aniž by trpěli komplexy, že jsou horší (jak tomu bývá u stejně starých dětí) a berou si své starší kamarády za vzor. Společné aktivity mladších a starších dětí jsou důležitým článkem prevence šikany i dalších sociálně patologických jevů. Proto je i naší snahou propojení práce mladších a starších dětí, kteří se navzájem učí komunikovat, plánovat, vykonávat, ale i hodnotit společnou týmovou práci. A troufám si říct, že toto nám všem šlo skvěle.
  
Trošku mám sice výčitky, že jsem postavena do role "zlé tety", která musí udržovat kázeň a pořádek, a že jsem to právě já, kdo hrozí pomyslným prstem a dělá BUBUBU! Ale věřte, že já ty děti miluju! Jsem schopna a ochotna pro ně udělat v podstatě cokoliv. A taky tak nějak věřím, že alespoň z několika z nich, kteří s námi už léta jezdí, vyrostou lidé naladění na stejnou vlnu a budou zase dál předávat to, co je učíme my. A snad si i vzpomenou, co s námi zažili, prožili, jak strašně fajn byly noční stezky odvahy a jak Ráďa uměl vyprávět smyšlené příběhy (třeba o Petru či Pavlovi? Nebo o koblížkovi z pekárny Svoboda a Březík?).

   Doufám, že i všichni ostatní účastníci Hledání bájného Eldoráda se mnou budou souhlasit, když řeknu, že jsme si všichni odnesli z toho týdne něco nového a snad i užitečného. Myslím si, že jsme si užili mnoho legrace a poznali plno nových kamarádů. Pro mě osobně to byl FANTASTICKÝ a POHODOVÝ týden a to díky úžasným dětem a skvělé partě vedoucích!!! Opravdu jsem si to s vámi všemi moc užila a bude se mi po vás stýskat!!! .......... po Klárce a jejím hlasitém smíchu, po Marovi, který je "prostě všude" a taky si za trest musí všechno odklikovat, po Ondrovi, který musí mít vždycky poslední slovo ("a je to nutné, Markét?"), po Vanessce, která už jen svým milým úsměvem pohladí po duši (i Ráďa říkal, že až bude mít jednou holčičku, takt chce, aby byla jako Vanesska), po Kubíkovi, který umí neuvěřitelně koulet očima a když se do nich podíváte, tak vše odpouštíte, po Davčovi, našem "brejkovém" tanečníkovi, který tančil a tančil až doslova odpadl a usnul na židli, po Sašence, která když spustila, tak byla k nezastavení ... zkrátka po všech. O všech bych mohla něco povyprávět, každý byl jedinečný a svůj a všichni dohromady byli skvělá parta! Ještě jednou vám všem moc děkuji za krásný prázdninový týden!
Mám vás moc ráda!!!                                           
                                                                                                                               Vaše teta Markéta :-)